Antikoncepce
v kontextech
Výzkum proměn antikoncepce, reprodukční politiky a každodenní praxe ve 20. století.
Otázky, které si klademe
Jak se o antikoncepci v Československu mluvilo a mlčelo?
Proč zůstávaly potraty běžnou praxí i při dostupné antikoncepci?
Jakou roli hráli lékaři v rozhodování žen?
Jak souvisela antikoncepce se státní populační politikou?
Co se změnilo v přístupu k antikoncepci po roce 1989?
Klíčové historické momenty
Rozhovor: Jak naše babičky řešily antikoncepci?
Zapojte se do výzkumu vyplněním krátkého dotazníku
V rámci našeho historického výzkumu mapujeme reprodukční chování mužů a žen v Československu ve druhé polovině 20. století, zejména v období 50. až 90. let.
Zajímá nás každodenní zkušenost s plánováním rodičovství a antikoncepcí – jaké metody byly dostupné, jak se používaly a jaká rozhodnutí lidé v této oblasti činili.
Dotazník je určen všem, kteří byli v tomto období v reprodukčním věku, tedy přibližně lidem narozeným v letech 1930 až 1980. Vaše odpovědi jsou anonymní a budou využity výhradně pro výzkumné účely. Vyplnění dotazníku trvá zhruba 10 minut.
Pokud jste ochotni podělit se o svou zkušenost nad rámec stručného dotazníku, rádi s Vámi realizujeme podrobnější rozhovor. V dotazníku můžete zanechat svůj kontakt a my se s vámi spojíme a domluvíme se na osobním, telefonickém či online rozhovoru.
O projektu
Tato webová stránka vznikla jako součást výzkumného projektu Kontrolovaná reprodukce? Státní politika a antikoncepční praxe v Československu od 50. do 90. let 20. století (GAČR 26-21675S). Projekt je realizován na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice v letech 2026–2028 a je financován Grantovou agenturou České republiky.
Projekt se zaměřuje na proměny přístupů k antikoncepci v Československu ve druhé polovině 20. století. Zkoumá, jak se v tomto období utvářely představy o antikoncepci, jakou roli sehrával stát při jejím regulování a propagaci a jaké byly zkušenosti žen s jejím každodenním užíváním.
Sledované období zahrnuje zásadní společenské a politické změny – od konsolidace socialistického režimu v 50. letech, přes postupné zavádění moderních antikoncepčních metod, až po transformaci po roce 1989. Projekt si klade za cíl přispět k hlubšímu porozumění tomu, jak tyto proměny ovlivňovaly reprodukční chování i možnosti jednotlivců.
Hlavními výstupy projektu budou odborné studie publikované v domácích i zahraničních časopisech, mezinárodní konference a shrnující monografie.
Výzkumné okruhy
Projekt otevírá téma antikoncepce z několika perspektiv, které společně ukazují jeho historickou složitost i společenský význam. Zaměřuje se nejen na vývoj odborných poznatků a zdravotnické praxe, ale také na každodenní zkušenost, vizuální reprezentace, roli státu a proměny veřejné debaty.
Medicína a zdravotnictví
Každodennost a praxe
Vizuální kultura
Gender a politika těla
Státní regulace
Veřejná debata
O projektu
Tato webová stránka vznikla jako součást výzkumného projektu Kontrolovaná reprodukce? Státní politika a antikoncepční praxe v Československu od 50. do 90. let 20. století (GAČR 26-21675S). Projekt je realizován na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice v letech 2026–2028 a je financován Grantovou agenturou České republiky.
Projekt se zaměřuje na proměny přístupů k antikoncepci v Československu ve druhé polovině 20. století. Zkoumá, jak se v tomto období utvářely představy o antikoncepci, jakou roli sehrával stát při jejím regulování a propagaci a jaké byly zkušenosti žen s jejím každodenním užíváním.
Sledované období zahrnuje zásadní společenské a politické změny – od konsolidace socialistického režimu v 50. letech, přes postupné zavádění moderních antikoncepčních metod, až po transformaci po roce 1989. Projekt si klade za cíl přispět k hlubšímu porozumění tomu, jak tyto proměny ovlivňovaly reprodukční chování i možnosti jednotlivců.
Hlavními výstupy projektu budou odborné studie publikované v domácích i zahraničních časopisech, mezinárodní konference a shrnující monografie.
Aktuality: publikace, přednášky a workshopy
Výsledky našeho výzkumu průběžně představujeme na odborných publikacích, na konferencích, veřejných přednáškách i popularizačních akcích. Sdílíme poznatky o dějinách antikoncepce v širších souvislostech medicíny, každodennosti a vizuální kultury.
Katederní seminář
Projektový tým
Veronika Najmanová Lacinová
Mgr. et Mgr. Veronika Lacinová Najmanová, Ph.D. je odbornou asistentkou na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na sociální dějiny medicíny, gender history a dějiny těla a tělesnosti, především ve 20. století.
Dlouhodobě se věnuje tématu reprodukčních praktik a antikoncepce v českých zemích, které zkoumá v širších sociálních a kulturních souvislostech.
Je autorkou řady odborných studií, jež analyzují debaty o reprodukčních otázkách, roli lékařů v diskurzu o antikoncepci a proměny přístupu k regulaci početí v Československu.
Denisa Vídeňská
Mgr. Denisa Vídeňská, Ph.D., se ve svém výzkumu zaměřuje na genderové a queer dějiny, dějiny sexuality a každodennosti, stejně jako na dějiny dětství a aristokratické společnosti v 19. století.
Dlouhodobě se věnuje především tématu ženské homosexuality a queer zkušenosti v českých zemích v první polovině 20. století, které zkoumá v širších sociálních a kulturních souvislostech.
Je autorkou monografie Malí aristokraté: Život ve šlechtické rodině v 19. století očima dítěte (2021), v níž analyzuje každodenní život a výchovu dětí v aristokratickém prostředí na základě osobních pramenů, zejména korespondence.
Martina Borovičková
Mgr. Martina Borovičková je doktorandkou Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kulturní dějiny 19. století.
Dlouhodobě se věnuje práci s osobními prameny, jako jsou deníky, korespondence či paměti. Je spoluautorkou publikace Důvěrné stránky: obrazy z 19. století v pramenech osobní povahy (2015) a publikovala rovněž edici deníku Josefa Bartoloměje Procházky.
Podílela se na edičních a kolektivních projektech zaměřených na dějiny každodennosti a medicíny (např. Porodní bába / asistentka: Porodní deníky z let 1898–1954, Pardubice 2018).
Aktuálně působí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu.
Kristýna Lenghart
Bc. Kristýna Lenghart je studentkou druhého ročníku magisterské specializace Gender History na Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Ve své bakalářské práci se věnovala postavení farní kuchařky v pozdně středověké společnosti a zkoumala, jaké sociální normy a očekávání byly vůči těmto ženským aktérkám kladeny.
V rámci magisterského studia se Kristýna zabývá tématem manželství v letech 1970–2000 prostřednictvím obsahové analýzy manželských příruček, s cílem zmapovat proměny role muže a ženy, vliv politického režimu na rodinné normy a změny pohledu na sexualitu.